Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nejvlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury.
Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská.
---------------------------------------------------------------------------
Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):

Mary Shelley: Frankenstein
Lewis Carroll: Alenka v říši divů
Bram Stoker: Dracula
Fritz Lang: Metropolis
H. P. Lovecraft: V horách šílenství
Jerry Siegel a Joe Shuster: Superman
Bill Finger a Bob Kane: Batman
J. R. R. Tolkien: Pán prstenů
Elvis Presley: Elvis Presley
Leonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story
Alfred Hitchcock: Psycho
Andy Warhol: Campbell's Soup Cans
Guy Hamilton: Goldfinger
Gene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)
Bob Dylan: Highway 61 Revisited
The Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band
Stanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)
Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical
Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar
Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)
David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from Mars
George Lucas: Star Wars IV – VI
Michael Jackson: Thriller
Shigeru Miyamoto: Super Mario Bros.
Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)
David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)
Quentin Tarantino: Pulp Fiction
---------------------------------------------------------------------------
Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):

Božena Němcová: Babička (1855)
Jan Karafiát: Broučci (1876)
Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)
Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)
Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)
Josef Váchal: Krvavý román (1924)
Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)
Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)
Josef Lada: O Mikešovi (1934)
Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)
Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)
Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)
Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)
Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)
Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)
Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)
Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)
Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)
Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)
Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)
Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)
Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967)
Zdeněk Svěrák: Akt (1967)
Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)
Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)
Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)
Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)
Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)
Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)
Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)
Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)
Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Co spojuje Julese Verna, vinylové desky, videopůjčovny a internet? Popkultura. V podcastu Respektu Na tripu popkulturou vás Petr A. Bílek a Štěpán Sedláček provedli devíti zastávkami na mapě kulturní historie. Teď přichází finále naživo: živé natáčení a Bílkův výběr toho nejzásadnějšího i prostor pro vaše dotazy.
22. 9. 19:00
Kampus Hybernská

Vstupenky:
https://goout.net/cs/listky/na-tripu-popkulturou-s-petrem-a-bilkem/qudgb/

Událost na FB
https://www.facebook.com/events/726335007071390

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #9 o epoše grunge hudby, flanelu, videopůjčoven i nehrdinských filmových postav. Moderuje Štěpán Sedláček.
„Generace X je první, která se nechtěla mít lépe než rodiče a prarodiče. Odmítla hru, která fungovala celé 20. století,“ popisuje literární historik Petr A. Bílek, který za jeden z hlavních symbolů 90. let považuje kapelu Nirvana. Kam dospěla populární kultura na konci 20. století předtím než se rozlila na sociální sítě? Čím se vyznačovali tvůrci a postavy jejich děl v devadesátkách a jaký to provázel společenský i politický kontext. Nejen o tom uslyšíte v závěrečném dílu podcastové série Týdeníku Respekt.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #8 o tvorbě napříč žánry v neoliberální éře Margaret Thatcher a Ronalda Reagana. Moderuje Štěpán Sedláček.
"Na jedné straně stál velký herec a železná lady. A na té druhé byli lidé a jejich upatlané každodenní životy, které se převádějí na materiální otázky a na to, co si můžou dovolit tady a teď... Televize v této době dosahuje svého vrcholu a stává se dominantním médiem. Uvádí se, že v polovině 80. let už měla 70 procent amerických domácností kabelovou televizi. S tím byla spojený odklon od mainstreamového vysílání, které se snaží oslovit celou rodinu k dílčím specifickým publikům," popisuje literární historik některé z rysů osmdesátých let minulého století. Jak se tahle doba ve znamení nového konzervatismu v politice nebo nástupu videoklipů a MTV projevila také v seriálech, akčních filmech nebo sci-fi? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastové série Týdeníku Respekt.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #7 o polyfonii roztěkaných sedmdesátek ve znamení diska, punku i nemódy. Moderuje Štěpán Sedláček. (Upozornění: Ve 32. minutě zazní ukázka z filmu Kmotr se zvuky střelby)
"Sedmdesátá léta jsou nesporně hodně výrazná, ale špatně uchopitelná. Už při pohledu na módu je patrný takový exces - kalhoty do zvonu, pletené vesty a pánské boty na vysokých podpadcích. Je v tom jistá pompéznost. Ale narozdíl od 60. let tam nejsou zřetelně komunikující znaky, které by do sebe krásně zapadaly... Dlouhotrvající emoce a propojené hodnoty vystřídalo v 70. letech těkání mezi různými pocity, kdy člověk vlastně neví, co je dobré a co zlé. Tradiční kategorizace, které dlouho fungovaly i v popkultuře se najednou začnou vytrácet," popisuje literární historik Petr A. Bílek období mimo jiné poznamenané ropnými šoky nebo nárůstem politického násilí. Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastové série Týdeníku Respekt.