Autokina, nukleární rodiny a rokenrol 50. let. Když vás tatínek nepustí na cestu stopem po Americe
Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #5 o poválečné éře silničních korábů, televize, amerického snu i prvních subkultur. Moderuje Štěpán Sedláček. Duch doby 50. let byl spjatý s érou nukleární rodiny a poznamenaný rozdělením světa na dva bloky. Jak populární kultura vzkvétala po hrůzách druhé světové války zakončených výbuchy atomových bomb? A jak se v ní v USA odrážela proměna společnosti, mezigenerační vztahy nebo nástup televize. Nejen o tom si v dalším díle podcastové série Týdeníku Respekt povídá literární historik Petr. A. Bílek a novinář Štěpán Sedláček.
--------
1:19:34
Swingová 30. a 40. léta: King Kong, Superman, Batman, Kapitán Amerika i Cthulhu ve válce světů
Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #4 o zlatém věku rozhlasu, nástupu zvukového filmu i komiksových superhrdinů. Moderuje Štěpán Sedláček. Období 30. a 40. let bývá někdy označované jako swingová éra nebo zlatý věk rádia. Hranici mezi populární kulturou a realitou se podařilo nebývale prolomit rozhlasové adaptaci románu Válka světů. Němý film rychle vystřídaly zvukové snímky a diváci mimo jiné žasli nad King Kongem šplhajícím na střechu tehdejší nejvyšší budovy světa (newyorský mrakodrap Empire State Building). Jaká hudební, filmová i literární tvorba je pro tuto dobu symptomatická? A jaké významy čtenáři nacházeli v kreslených superhrdinech, kteří se vynořili v časopisech za druhé světové války. Nejen to rozebírají v dalším díle podcastové série Týdeníku Respekt o popkultuře literární historik Petr A. Bílek a novinář Štěpán Sedláček.
--------
1:21:18
Bouřlivá 20. léta: Chaplin a Disney nabízejí útěchu v poválečné éře jazzu a biografů
Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #3 o nástupu němého filmu, reprodukované hudby i rádií"Na samém začátku filmy neuměly vyprávět příběhy. První snímky z produkce bratří Lumiérů byly jen pohyblivé obrázky zachycující příjezd vlaku nebo lidi vycházející z továrny. Po čase ale hledají filmoví tvůrci cestu k tomu, jak ztvárnit příběh. Zprvu adaptují dobře známé příběhy z populárních románů, jako je Jekyll a Hyde nebo Frankenstein. Další cestou byly příběhy ze života, které ale musejí být pochopitelné a zároveň dostatečně zvláštní a exotické," popisuje literární historik Petr A. Bílek, který v dalším díle podcastové série Týdeníku Respekt se Štěpánem Sedláčkem vypráví o rozvoji filmového umění, jazzu i významných literárních dílech populární kultury desátých a dvacátých let minulého století.
--------
1:17:27
Přežije ten nejschopnější. Sherlock Holmes na stopě zločinu mezi upíry, vědci a haraburdím z kolonií
Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #2 o nových žánrech, tvorbě i společnosti v druhé polovině dlouhého 19. století i poselství Broučků Jana Karafiáta. Moderuje Štěpán Sedláček.Psal se rok 1865. V Londýně už je třetím rokem v provozu první linka metra na světě. Spojenému království vládne královna Viktorie. Premiérem je lord Palmerston (Henry Temple), který ovšem v říjnu 1865 zemřel. Vyšla Alenka v říši divů Lewise Carrola a za kanálem s ročním odstupem od Cesty do středu země knihkupci nabídli další vědeckofantastický román Julese Verna Ze Země na Měsíc v němž obrovské dělo Kolumbiáda vystřelí z Floridy kosmickou loď s posádkou na Měsíc. Ve Francii toho roku vychází také Upírka Paula Févala staršího. Dílo přivádí poprvé na literární scénu postavu krvelačné ženy -ženské upírky. Eduard Manet namaloval nahou Olympii ležící na lůžku a olejomalbu vystavil na Pařížském salónu, což vyvolalo značné pohoršení. V zemi tehdy vládl císař Napoleon III. V Mnichově měla premiéru opera Richarda Wagnera Tristan a Isolda a Gregor Johann Mendel zformuloval zákony dědičnosti. Ve Spojených státech po atentátu zemřel prezident Abraham Lincoln. Skončila Občanská válka a USA zrušily otroctví. Na sklonku roku 1865 se v indickém Bombaji narodil Rudyard Kipling. Do vynalezení psacího stroje Christopherem Sholesem a dynamitu Alfredem Nobelem zbývají dva roky. Jaké nové žánry a změny přinesly do populární kultury překotné společenské změny a vědecké objevy prodchnuté vírou v pokrok a optimismem druhé poloviny takzvaného dlouhého devatenáctého století, než se mnohé sny rozplynuly v zákopech první světové války? To rezebírá literární historik Petr A. Bílek a novinář Štěpán Sedláček v dalším dílme podcastové série Týdeníku Respekt.
--------
1:17:51
Čas na Dickense, Dumase, Coopera i paniku z četby žen. Jak z průmyslové revoluce povstala popkultura
Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #1 O zrození nového typu čtení, knižního trhu i volného času ve století páry. Moderuje Štěpán SedláčekJeště na sklonku 18. století vycházelo ve Velké Británii zhruba sto knih ročně. O sto let později už jich vydavatelství ve Spojeném království chrlila na šest tisíc za rok. Pod tlakem industrializace se společnosti na Západě měnily k nepoznání. Patřilo k tomu také rozšíření nového typu čtení a populární literatury oslovující všechny společenské vrstvy. Čím se vyznačuje popkulturní konzumace děl? Jaké nové žánry a postupy ranná populární kultura objevila? Jak se měnila role autorů i funkce uměleckých děl? A jak to vše souviselo s proměnou života, práce, médií, stěhováním lidí do měst, novými technologiemi i změnou ve vnímání času? Nejen o tom mluví literární historik Petr A. Bílek se Štěpánem Sedláčkem v úvodním díle nové podcastové série Týdeníku Respekt.
Kdy a za jakých podmínek se zrodila a rozvíjela západní popkultura? Vybranými milníky historie populární kultury od časů prvních verneovek, šestákových románů, gramofonových desek a operet až po nástup cédéček, Nirvany, videopůjčoven a rozšíření internetu vás v podcastové sérii Týdeníku Respekt provedou literární historik Petr A. Bílek a novinář Štěpán Sedláček. První díl vyjde ve čtvrtek 13. března.
Österreich