Psí duše

Říká se, že když pes vrtí ocasem, je šťastný. Že vrčení znamená agresi. Že fenka musí mít alespoň jednou za život štěňata. A že pes moc dobře ví, když něco provedl.

Jenže co když je většina těchto „pravd“ ve skutečnosti jen mýtus?

V nové epizodě podcastu Psí duše si s Rudolfem Desenským posvítíme na nejrozšířenější psí mýty – od zastaralých rad předávaných mezi pejskaři až po virální „pravdy“ ze sociálních sítí.
Probereme, proč často špatně čteme psí chování, jaké omyly mohou psům skutečně škodit a podle čeho poznat, že další zaručená rada z internetu nemusí být tak úplně správně.

Francouzský buldoček, který se zadýchá po pár metrech. Jezevčík s bolavými zády. Německý ovčák s problémy kyčlí. Jsou to náhody, nebo důsledky toho, jak jsme některá plemena vyšlechtili?

V tomto díle podcastu Psí duše se Rudolf Desenský a Miroslav Sadílek zamýšlejí nad tím, co si jednotlivá plemena nesou ve své DNA, proč se některé zdravotní a povahové predispozice opakují právě u konkrétních psů a jak velkou roli v tom všem hrají lidská očekávání.

Společně se podíváme na to, proč byla různá plemena vyšlechtěna, jak se liší pracovní a společenskí psi a proč může být výběr psa podle vzhledu začátkem problémů. Řeč přijde také na časté potíže velkých plemen, jako jsou problémy s klouby, na podceňované potřeby malých psů i na plemena, u kterých se zdravotní komplikace staly téměř součástí standardu.

Co všechno si pořizujeme spolu s rodokmenem? 🤔

Každé plemeno má své silné stránky – ale také zdravotní a psychické predispozice, které bychom měli znát ještě dřív, než si psa pořídíme.

V tomto díle Psí duše se podíváme na nejčastější problémy spojené s konkrétními plemeny. Proč jezevčíci tolik řeší záda? Proč francouzští buldočci bojují s dýcháním? Jak stárnou velká a malá plemena? A může správná péče ovlivnit to, jak výrazně se genetická predispozice u psa projeví?

Společně s Rudolfem Desenským a Miroslavem Sadílkem probereme také první signály, kterých si u psa všímat – od změn pohybu a kondice až po změny chování, podrážděnost nebo neochotu spolupracovat.

A hlavně: kolik zdraví má pes skutečně napsáno v rodokmenu a kolik můžeme ovlivnit my sami?

Každý majitel chce, aby jeho pes byl zdravý, šťastný a v kondici. Jenže právě s těmi nejlepšími úmysly často děláme chyby, které mohou vést k dlouhodobým problémům s pohybovým aparátem.

Jak poznat, že se něco děje ještě dřív, než pes začne kulhat? Opravdu jsou největším problémem klouby, nebo spíš naše představa o tom, kolik pohybu pes potřebuje? A kde je hranice mezi zdravou aktivitou a přetěžováním?

V Tomto dílu se podíváme na prevenci pohybových potíží ze dvou pohledů – těla i psychiky psa. Dozvíte se, proč je důležité respektovat genetické predispozice jednotlivých plemen, jaké nenápadné signály byste neměli přehlížet a co můžete udělat pro to, aby se váš pes mohl bez omezení hýbat i ve vyšším věku.

Sport se psy může být skvělou cestou ke společným zážitkům, lepší kondici i silnějšímu vztahu.
Ale co když někdy překročíme hranici a začneme plnit spíš své vlastní ambice než potřeby psa?
Jak poznat, že pohyb psa opravdu baví? Jaké signály nám dává, když už nechce pokračovat?
A je možné psa zničit tím, že ho máme až příliš rádi a chceme mu dopřát co nejvíc?
V tomto dílu 3. série se podíváme na nejčastější chyby při sportování se psy, proč jsou rozcvičení a regenerace stejně důležité jako samotný výkon a jak poznat, kdy běží pes pro radost – a kdy už jen kvůli nám.