Čeština s Michalem: Czech Podcast for Beginners

Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky.
Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky.

V této epizodě mluvím o divoké zvěři a o zvířatech, která můžeme vidět ve městě, na vesnici nebo v přírodě. Dozvíš se například o holubech, veverkách, ježcích, srnách, liškách a divočácích.

Text epizody:
Ahoj.
Tady Michal.
Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky.

Dnes budu mluvit o divoké zvěři.

Divoká zvěř jsou zvířata, která nežijí doma.
Nejsou to domácí mazlíčci.
Žijí venku v přírodě, ale někdy je můžeme vidět i ve městě.

Ve městě často vidíme ptáky.
Například holuby, vrabce nebo vrány.
Holubi jsou skoro všude.
V parcích, na náměstí i u nádraží.

Ve městě můžeme vidět také veverky.
Veverka je malé zvíře, které žije na stromech.
Má dlouhý huňatý ocas.
V parku běhá po trávě nebo skáče po větvích.

Někdy ve městě vidíme i ježka.
Ježek je malé zvíře s bodlinami.
Často chodí ven večer nebo v noci.
Proto ho přes den moc nevidíme.

U řeky nebo u rybníka můžeme vidět kachny.
Někdy také labutě.
Labutě jsou krásné, ale můžou být trochu agresivní.
Proto je lepší se k nim moc nepřibližovat.

Na vesnici nebo u lesa můžeme vidět jiná zvířata.
Například srnu, zajíce, lišku nebo divočáka.

Srna je plachá.
To znamená, že se bojí lidí.
Když nás uvidí, většinou rychle uteče.

Zajíc má dlouhé uši a rychle běhá.
Často ho můžeme vidět na poli nebo na louce.

Liška má oranžovou srst a dlouhý ocas.
V pohádkách je liška chytrá.
Ve skutečnosti je hlavně opatrná.

Divočák je divoké prase.
Může být nebezpečný, hlavně když má mládě.
Když vidíme divočáka, je lepší odejít a nechat ho být.

Když jsem byl malý, rád jsem chodil do lesa.
Někdy jsem viděl srnu.
Někdy jsem viděl stopy zvířat v blátě nebo ve sněhu.
A někdy jsem jen slyšel ptáky.

V přírodě je dobré být potichu.
Když děláme hluk, zvířata utečou.
Když jsme tiše, máme větší šanci něco vidět.

Je také důležité mít k divokým zvířatům respekt.
Neměli bychom se k nim moc přibližovat.
Neměli bychom na ně sahat.
A neměli bychom je krmit.

Krmit divoká zvířata není dobrý nápad.
Zvířata si potom zvyknou na lidi.
A to může být problém pro zvířata i pro lidi.

Divoká zvěř je kolem nás častěji, než si myslíme.
Stačí se dívat kolem sebe.
Ve městě, v parku, na vesnici i v lese.

A co ty?
Jaká divoká zvířata vidíš ve svém městě?
Viděl jsi někdy srnu, lišku nebo divočáka?

To je pro dnešek všechno.
Přepis epizody najdeš dole.

Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit.
Pokud se díváš na video, můžeš dát like.
Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail.
Detaily najdeš v popisu epizody.

Děkuju za poslech.
Uvidíme se příště.
Ahoj.

Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty.

—
Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem
Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034
Web: https://czechstart.buzzsprout.com
e-mail: cestinasmichalem@gmail.com
Support the show

Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky.
Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky.

V této epizodě mluvím o internetu a o tom, jak ho používáme k práci, studiu, zábavě i komunikaci. Internet je užitečný, ale je dobré dávat si pozor na čas, reklamy, informace a soukromí.

Text epizody:
Ahoj.
Tady Michal.
Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky.

Dnes budu mluvit o internetu.

Internet používáme každý den.
Používáme ho doma, v práci, ve škole i na cestách.
Někdy na počítači.
A někdy na telefonu nebo tabletu.

Já používám internet opravdu hodně.
Používám ho k práci.
Používám ho ke studiu.
A používám ho také pro zábavu.

Když něco nevím, často to hledám na internetu.
Napíšu otázku do vyhledávače.
Potom si přečtu článek nebo se podívám na video.

Tyto informace můžou být i v knihovně,
ale internet je rychlejší.

Internet je velmi užitečný.
Můžu najít informace, poslouchat hudbu.
Můžu sledovat filmy i nakupovat.
A můžu mluvit s lidmi, kteří bydlí daleko.

Díky internetu můžu také dělat tento podcast.
Můžu nahrát epizodu a dát ji na internet.
Lidé ji potom můžou poslouchat v různých zemích.

To je krásná věc.
Kdyby nebyl internet, tento podcast by asi neexistoval.

Internet je skvělý pro studium češtiny.
Můžeš poslouchat podcasty, sledovat česká videa a filmy.
Můžeš číst české texty.
A můžeš si najít učitele nebo kamaráda na mluvení.

Nemusíš žít v Česku, abys slyšel češtinu každý den.
Stačí mít chytrý telefon a připojení k internetu.

Ale internet má i své nevýhody.
Někdy na něm trávím moc času.
Chci se jen podívat na jednu věc,
ale najednou je pryč půl hodiny.

To se stává často.
Otevřu telefon.
Podívám se na zprávu.
Potom na další zprávu.
Potom na video.
A potom zjistím, že jsem ztratil hodně času.

Internet je plný informací.
Ale ne všechny informace jsou dobré.
Některé informace jsou staré nebo nepravdivé.
A některé informace nejsou užitečné.

Proto je dobré přemýšlet.
Kdo to napsal?
Je to dobrý zdroj?
Není to jen reklama?
Není to moc dobré, aby to byla pravda?

Na internetu je také hodně reklam.
Některé reklamy jsou užitečné.
Ale některé jen chtějí, abychom něco koupili.
Proto je dobré být opatrný.

Další problém je soukromí.
Na internetu je důležité dávat pozor.
Nemusím sdílet všechno.
Nemusím psát všechno veřejně.
A nikdy není dobré posílat někomu svoje heslo a další osobní informace.

Internet je silný nástroj.
Může nám pomáhat.
Ale může nás také rušit.
Záleží na tom, jak ho používáme.
Můžu se učit, tvořit, pracovat.
A můžu být v kontaktu s lidmi.

Když ho používám špatně, ztrácím čas.
Mám špatné informace a jsem unavený.

Myslím, že je dobré mít s internetem zdravý vztah.
Používat ho, když mi pomáhá.
Ale také ho někdy vypnout.

Jít ven.
Číst knihu.
Nebo si povídat s někým osobně.

A co ty?
Používáš internet hodně?

To je pro dnešek všechno.
Přepis epizody najdeš dole.

Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit.
Pokud se díváš na video, můžeš dát like.
Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail.
Detaily najdeš v popisu epizody.

Děkuju za poslech.
Uvidíme se příště.
Ahoj.

Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty.

—
Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem
Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034
Web: https://czechstart.buzzsprout.com
e-mail: cestinasmichalem@gmail.com
Support the show

Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky.
Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky.

V této epizodě mluvím o hudebních nástrojích. Dozvíš se také, proč se mi líbí klavír a kytara a proč je při učení hudby důležitá trpělivost.

Text epizody:
Ahoj.
Tady Michal.
Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky.

Dnes budu mluvit o hudebních nástrojích.

Hudební nástroj je věc, na kterou můžeme hrát hudbu.
Například kytara, klavír, housle nebo bubny.

V češtině říkáme: hrát na nástroj.
Například:
„Hraju na kytaru.“
„Hraju na klavír.“
„Hraju na housle.“

Já mám hudbu moc rád.
Hudbu poslouchám každý den.
Ale na hudební nástroje nehraju.
Neumím to.

Hodně dětí v česku se učí hrát na nějaký hudební nástroj.
Pamatuji si, že se hodně dětí učilo hrát na flétnu.
Je malá a není moc drahá.

Starší děti se často učí hrát na kytaru.
Kytara se mi líbila.
Občas mě učil hrát můj děda.
Ale nebyl jsem moc trpělivý.

Když se člověk učí hrát na nástroj, musí hodně cvičit.
Musí hrát stejné věci znovu a znovu.
A na začátku to často nezní dobře.

Myslím, že hudební nástroje dobře ukazují, jak důležitá je trpělivost.
Nestačí mít rád hudbu.
Člověk musí pravidelně cvičit.

Mě se líbí klavír.
Klavír má krásný zvuk.
Když někdo umí dobře hrát na klavír, vždycky mě to zaujme.
Teď mám doma elektrické klávesy.
Párkrát jsem na ně hrál, ale ještě to neumím.

Líbí se mi také kytara.
Kytara je praktická.
Člověk ji může vzít s sebou.
Může hrát doma, venku nebo u ohně.
Češi rádi hrají na kytaru a zpívají u ohně.

Bubny jsou také zajímavé.
Ale jsou hodně hlasité.
Myslím, že moji sousedé by nebyli rádi, kdybych doma hrál na bubny.
Ale existují elektrické bubny.
Ty jsou prý potichu.

Dnes už se nechci stát hudebníkem.
Ale někdy si říkám, že by bylo hezké naučit se pár jednoduchých písniček.

Nemusím hrát perfektně.
Stačilo by mi hrát jen pro radost.

A co ty?
Hraješ na nějaký hudební nástroj?
A na jaký nástroj by ses chtěl naučit hrát?

To je pro dnešek všechno.
Přepis epizody najdeš dole.

Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit.
Pokud se díváš na video, můžeš dát like.
Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail.
Detaily najdeš v popisu epizody.

Děkuju za poslech.
Uvidíme se příště.
Ahoj.

Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty.

—
Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem
Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034
Web: https://czechstart.buzzsprout.com
e-mail: cestinasmichalem@gmail.com
Support the show

Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky.
Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky.

V této epizodě mluvím o přátelích a o tom, proč jsou pro nás dobré vztahy důležité. Dozvíš se také, kdy v češtině používáme slova kamarád, kamarádka, přítel a přítelkyně.

Text epizody:
Ahoj.
Tady Michal.
Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky.

Dnes budu mluvit o přátelích.

Přátelé jsou lidé, které máme rádi.
Trávíme s nimi čas.
Mluvíme s nimi.
Smějeme se spolu.
A pomáháme si.

V češtině často říkáme kamarád nebo kamarádka.
Kamarád je muž.
A kamarádka je žena.

Slovo přítel je trochu složitější.
Může znamenat kamarád.
Ale přítel je také často muž, se kterým má člověk romantický vztah.

Slovo přítelkyně je stejné.
Přítelkyně může znamenat kamarádka.
Ale často znamená také žena, se kterou má člověk romantický vztah.

Proto je někdy jasnější říct kamarád nebo kamarádka.

Přátelé jsou v životě důležití.
Když mám radost, můžu ji sdílet s přáteli.
Když mám problém, můžu si s nimi promluvit.
A když se cítím sám, můžu jim zavolat nebo napsat.

Některé přátele znám dlouho.
Například ze školy nebo z práce.

A některé přátele znám jen krátce.
Ale i nový kamarád je důležitý.

Když jsem byl mladší, vídal jsem se s kamarády často.
Šli jsme ven.
Šli jsme do kavárny.
Sportovali jsme spolu.
Hráli jsme hry.
Nebo jsme jen seděli a povídali si.

Dnes je to někdy těžší.
Lidé mají práci.
Mají rodinu.
Mají povinnosti.
A někdy bydlí daleko.

Když přátelé bydlí daleko, nevidíme se tak často.
Ale můžeme si napsat.
Můžeme si zavolat.
Nebo se můžeme vidět přes video.

Není to stejné jako osobní setkání.
Ale je to lepší než nic.

Osobní setkání mám rád.
Můžeme si dát kávu.
Můžeme jít na procházku.
Nebo si můžeme jen povídat.

Dobrý kamarád nemusí být dokonalý.
A já také nejsem dokonalý kamarád.
Někdy zapomenu napsat.
Někdy nemám čas nebo jsem unavený.

Ale myslím, že důležité je snažit se.
Napsat krátkou zprávu.
Zeptat se:
„Jak se máš?“
Nebo:
„Nechceš se někdy sejít?“

Přátelství potřebuje čas.
Když se o vztah nestaráme, může zeslábnout.
Ale když si na druhého člověka uděláme čas, vztah může být silnější.

Myslím, že nemusíme mít hodně přátel.
Stačí pár lidí, kterým věříme.
A se kterými můžeme být sami sebou.

A co ty?
Máš dobré přátele?
Vidíš často své kamarády?

To je pro dnešek všechno.
Přepis epizody najdeš dole.

Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit.
Pokud se díváš na video, můžeš dát like.
Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail.
Detaily najdeš v popisu epizody.

Děkuju za poslech.
Uvidíme se příště.
Ahoj.

Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty.

—
Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem
Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034
Web: https://czechstart.buzzsprout.com
e-mail: cestinasmichalem@gmail.com
Support the show

Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky.
Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky.

V této epizodě mluvím o večeři a o tom, jak se může lišit v Česku a v USA.

Text epizody:
Ahoj.
Tady Michal.
Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky.

Dnes budu mluvit o večeři.

Večeře je jídlo, které jíme večer.
Ráno máme snídani.
V poledne máme oběd.
A večer máme večeři.

V každé zemi to ale může být trochu jiné.
A také každá rodina to má jinak.

V Česku je často hlavní jídlo dne oběd.
Oběd je větší jídlo.
Často je teplý.
Lidé si dávají polévku.
A potom hlavní jídlo.

Večeře je v Česku často menší.
To je rozdíl proti USA.
Ve Spojených státech je často hlavní jídlo dne večeře.
Mnoho lidí přes den pracuje nebo studuje.
A večer se vrátí domů.
Potom si dají větší jídlo.

Samozřejmě to neplatí pro všechny.
Každý má jiné zvyky.

Pro mnoho lidí je večeře důležitá.
Není to jen jídlo.
Je to také čas, kdy se rodina sejde u jednoho stolu.

Rodiče přijdou z práce.
Děti přijdou ze školy.
Všichni si sednou ke stolu.
Jedí a povídají si.

Můžou mluvit o tom, jaký měli den.
Nebo co budou dělat zítra.

Někdy se na večeři vaří.
Uvaří teplé jídlo.
Například těstoviny, rýži, maso, zeleninu nebo polévku.

Ale někdy se nevaří.
Když jsou lidé unavení, dají si něco jednoduchého.
Například chleba, sýr, šunku nebo zbytky od oběda.

Já osobně bydlím v USA.
Tady jsem zvyklý mít večeři jako hlavní jídlo dne.
Večeřím docela brzy.
Často kolem páté odpoledne.

V Česku jsem to měl jinak.
Tam jsem měl většinou menší večeře.
A večeřel jsem mnohem později.
Často až potom, co jsem se vrátil z práce.

Když jsem neměl hlad, nejedl jsem nic.
A dal jsem si jen čaj.

Každý člověk je jiný.
Někdo potřebuje velkou večeři.
Někdo chce jen něco malého.
A někdo večer moc nejí.

A co ty?
Máš večeři jako hlavní jídlo dne?
Večeříš brzy, nebo pozdě?

To je pro dnešek všechno.
Přepis epizody najdeš dole.

Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit.
Pokud se díváš na video, můžeš dát like.
Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail.
Detaily najdeš v popisu epizody.

Děkuju za poslech.
Uvidíme se příště.
Ahoj.

Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty.

—
Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem
Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034
Web: https://czechstart.buzzsprout.com
e-mail: cestinasmichalem@gmail.com
Support the show