Rok osvobození: Shození atomových bomb vedlo k porážce Japonska. Ve hře byly ale i jiné možnosti
Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem, mají použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.
--------
28:53
--------
28:53
Rok osvobození: Rudá armáda útočí bez varování. Srpnová bouře lámala odpor a měnila mapu Asie
Na frontě dlouhé 5300 kilometrů začíná útočit Rudá armáda. Kavalerie a kolony tanků i automobilů se valí přes pouštní oblast vnitřního Mongolska a pokouší se překonat pohoří Velký Chingan. Další vojáci překračují řeky Amur a Ussuri, překonávají bažiny a hustě porostlé hory. Druhá část klešťového útoku proti Japonsku směřuje od Chabarovsku a z oblasti Přímoří do území loutkového státu Mančukuo. Sověti dodrží slib daný na Jaltské konferenci, když 9. srpna, tři měsíce po skončení bojů v Evropě, zahajují útok na Japonsko.
--------
14:37
--------
14:37
Rok osvobození: Výbuch, který změnil svět. Před 80 lety shořela Hirošima
Tři stříbrné bombardéry se ve výšce sunou ranní oblohou nad Hirošimou. Císařští orli proti nim nevzlétají, jsou příliš vysoko,. Nechtějí plýtvat vzácným palivem, Není to velká formace. Zřejmě provádějí průzkum po nočních náletech na několik japonských měst. Jeden minutu krouží nad městem a v 8.15 shazuje z výšky 9450 metrů první atomovou bombu Little Boy. Ta o 44 sekund exploduje ve výši 580 metrů přímo nad chirurgickou klinikou Šima. Na městem se objevuje atomový hřib. Ve městě umírá nejméně 60 tisíc lidí.
--------
22:07
--------
22:07
Rok osvobození: Jisté vítězství, nejasná budoucnost. V Postupimi se projednával i odsun Němců
17. července 1945. V Postupimi, předměstí zničeného Berlína, se scházejí zástupci vítězných mocností, aby rozhodli, jak naložit s poraženým Německem. Zesnulého amerického prezidente Roosevelta střídá Harry Truman. Britský premiér Churchill jednání v jeho průběhu opouští a už se nevrátí. Po překvapivé prohře ve volbách ho nahradí labourista Attlee. Ve znamení změn se za zavřenými dveřmi jedná o potrestání nacistických zločinců, o osudu Německa i o přesunu milionů lidí. Rozdíly mezi Západem a Východem se prohlubují. Jednání pokračují až do začátku srpna. Evropou se šíří jak úleva, tak obavy. Vítězství je jisté. Budoucnost nikoliv. Novinky uvádí další díl ze série Rok osvobození, tentokrát s historikem Vítem Smetanou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
--------
35:23
--------
35:23
Rok osvobození: Část československého vedení nechtěla, aby Prahu osvobodili Američané
Američané neosvobodili bojující Prahu, i když přes ní projelo několik amerických misí. „Důvodem nebylo, že by se předem dohodli se Sověty, že to neudělají,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vít Smetana. V pokračování rozhovoru jsme se zaměřili na to, jak moc se angažovali českoslovenští představitelé v osvobození Prahy.
Historia magistra vitae, praví staré latinské úsloví. O tom, že historie je učitelkou života, vás přesvědčí malé i velké příběhy českých i světových dějin.
Österreich