Historie - Novinky.cz

Hitlerovské Německo napadlo 22. června 1941 Sovětský svaz, což posunulo válku ke světové. Samotný útok provází řada zvláštních okolností, které připomněl v podcastu Novinek Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu. Nepřipravené Sověty útok zaskočil.

Když vypuklo v Praze 5. května 1945 povstání, českoslovenští piloti v Británii mu chtěli hned letět na pomoc, ale nemohli. Britové jim nedali povolení, protože byla jasně stanovená demarkační linie mezi Sověty a západními Spojenci a Praha spadala do sovětské zóny.

Totalitní Severní Korea představuje uzavřený krutý svět s vlastními pravidly, který je těžké poznat. V 50. letech však byly vztahy KLDR a Československa mimořádně silné a mnozí se do Koreje vydali pomáhat, protože země, která napadla Jižní Koreu, patřila do tábora míru a socialismu, jak se říkalo. To vše připomíná výstava Ruku v ruce s Koreou v pražském Kampusu Hybernská, kde je k vidění na dvě stě fotografií.

Mezinárodní den památky obětí holokaustu se připomíná 27. února, v den výročí osvobození tábora Auschwitz, kde bylo zavražděno přes 1,1 milionu lidí. Proč je to právě toto datum a jak čelit osvětimské lži popírající holokaust, vysvětluje Michał Trębacz, ředitel polského Židovského historického institutu Emmanuela Ringelbluma.

Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem, mají použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.