Přepište dějiny

Co vlastně znamenal prvorepublikový „Hrad“? Nebyla to politická strana ani přesně vymezená skupina, ale proměnlivá síť lidí propojených s Masarykem a Benešem. Historici Tomáš Gecko a Jan Hálek představují knihu Tkalci Hradu a ukazují, jak prezidentští důvěrníci, úředníci, novináři, spisovatelé či představitelé legionářských organizací propojovali politiku s médii, penězi, propagandou a kulturním životem. Byl Hrad oporou demokratické republiky, neformální mocenskou centrálou, nebo obojím současně?

První díl nového seriálu o Habsburcích na českém trůně začíná bitvou u Moháče roku 1526, která otevřela dynastii cestu k vládě v českých zemích. S historikem a bohemistou Albertem Kubištou sledujeme sto let soupeření a vyjednávání mezi panovníkem a stavovskou společností, ale především náboženský svět mnohem pestřejší než jednoduchý střet katolíků s protestanty. Přijde řeč na příchod jezuitů, Českou konfesi, Rudolfa II. a jeho majestát i pražskou defenestraci. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním habsburské vlády, nebo výsledkem řady rozhodnutí, která mohla dopadnout úplně jinak?

Ministr obrany, předseda vlády a sedlák z Dolní Rovně. František Udržal patřil k výrazným postavám první republiky, dnes ale zůstává ve stínu známějších jmen. Jak se dostal z venkova do čela vlády a co znamenalo převzít premiérské křeslo po Antonínu Švehlovi? Dojde na Gajdovu aféru, vztahy mezi agrárníky i otázku, kolik prostoru měl premiér mezi Hradem a vlastní stranou. Připomeneme politika, jehož příběh ukazuje první republiku i jinak než přes Masaryka a Beneše.

Když vláda ztrácí dech, může premiér zkusit vyměnit pár ministrů. Zachrání tím kabinet, posílí vlastní pozici, nebo jen přizná, že něco nefunguje? Od první republiky se přesuneme k ministerským výměnám ve vládách Václava Klause, Miloše Zemana, Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotky. Kdy rekonstrukce vlády znamená nový začátek a kdy začátek konce? A kdo vlastně vybírá ministry — premiér, nebo strany, které mu je do kabinetu posílají?

Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých letech sledujeme proměny moci na radnicích. Dojde na Karla Baxu, Petra Zenkla i dlouholetého plzeňského starostu Luďka Pika. Jak se z místních autorit stávali celostátní politici a co se s radnicemi dělo, když se měnil režim?