Studio N

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

„Kdyby mi zavolal Klempíř, byla by to z mé strany rychlá típačka,“ říká sochař a výtvarník Krištof Kintera. Jeden z nejprodávanějších českých umělců současnosti ve Studiu N kritizuje kulturní politiku i fungování výrazných státních kulturních institucí. Vyzdvihuje naopak práci soukromých uměleckých center, která podle něj suplují roli státu.

Kultura podle Kintery není položka, kterou lze bez následků osekávat. „Přivádí do města lidi, a tudíž i kapitál. Proč se jezdí do Paříže? Proč se jezdí do Londýna? Proč se jezdí do New Yorku? Protože tam dávno pochopili, že čím větší nabídka kultury, tím víc profituje samotné město,“ popisuje výtvarník.

Národní galerii označuje za „zakletý barák, nad kterým zlomil hůl“: „Je to škaredý příběh. Ten dům je začarovaný. Nemá to šmrnc, glanc ani jiskru.“ Naopak připomíná význam soukromých institucí, jako jsou Kunsthalle nebo DOX. „Jsou každá na jiné straně barikády, ale ve finále přináší obsahově kvalitní program a dělají to za stát,“ myslí si sochař.

On sám své umění prodává bez galeristů a ceny drží podle vlastních slov dostupné. „Moje věci vznikají poměrně rychle, spontánně, tudíž je můžu nabízet za dostupné ceny. Je to moje specialita. Netajím se tím, že svá díla prodávám přímo z ateliéru. Naboural jsem tím vědomě prostředí trhu s uměním,“ říká.

Ve Studiu N Kintera odmítá jednoduché odsudky kapitalismu. „Problém jsme my, lidi,“ říká v rozhovoru. „Jsem háklivý na nadávání na kapitalismus, to je příliš jednoduchá definice nepřítele. Tady nejde o jednu definici systému. Problém jsme my, lidi, ne kapitalismus,“ říká umělec. „Jsme moc chamtiví, máme příliš málo empatie, nosíme v sobě nenávist a jsme schopní se navzájem zabíjet. Je to bída.“

Uráží ho, že některá jeho díla visí na toaletách? Komu by své obrazy neprodal? Proč někteří studenti umění prodávají své produkty za násobně vyšší částky než on? Jak se vyrovnal s pocitem vyhoření? A proč má dojem, že by se měl stáhnout z veřejného prostoru? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Mor se v Irkutsku podle ruských úřadů nepotvrdil, záhada kolem smrti osmadvacetileté laborantky protimorového institutu Darji Šipilovy ale trvá. Vedoucí vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský vysvětluje, proč je namístě nedůvěra vůči Rusku a jak do případu vstupuje historie sovětských biologických zbraní.

„Při pitvě v podstatě neexistuje možnost, že by se na to nepřišlo. Rusové to bezpochyby vědí,“ říká ve Studiu N. Ruské úřady oznámily, že testy neodhalily mor ani další testované nebezpečné patogeny. Příčina smrti ovšem nebyla veřejně jednoznačně objasněna.

A nejde jen o jednu neobjasněnou smrt. „Je to Rusko, je to nemoc, a to první, co se tam vznáší jako podezření, přestože se to nikomu nechce příliš vyslovovat nahlas, jsou bakteriologické zbraně,“ říká Koubský. Upozorňuje na historickou zkušenost se sovětskými výzkumnými programy, při nichž se vedle civilního výzkumu mohly rozvíjet i utajené vojenské projekty.

Sovětský svaz vyvíjel biologické zbraně navzdory mezinárodním závazkům. Podezření, že za civilním výzkumem mohl být skrytý vojenský program, podle něj nelze odbýt. „Naše podezíravost je namístě,“ říká Koubský.

V rozhovoru s Filipem Titlbachem připomíná, že Sovětský svaz pokračoval ve vývoji biologických zbraní i přes mezinárodní zákazy. Současné Rusko je navíc ve válce a ve vyhroceném konfliktu se Západem.

„Tudíž jim nikdo moc nevěří, že ta pravidla dodržují dnes. Je to země, která je ve válce. Země, která má se Západem špatné vztahy. Země, která si udržuje pozici našeho protivníka,“ vysvětluje vědecký novinář.

Zároveň upozorňuje, že kdyby Rusko něco tajilo, do věci by se vložil Peking, který by mohl mít silnou motivaci to odhalit. „Když jsem o té informaci slyšel poprvé, napadlo mě, že je dobře, že se to stalo v Irkutsku, který je téměř na hranici v Čínou,“ říká Koubský.

„Kdyby byl nějaký průšvih, který by se Rusové snažili utajovat, Číňané to zjistí a v tomto případě to nejspíš dají velice ochotně, rádi a nahlas na vědomí do světa, čili pohlídají to za nás. To mě trochu uklidnilo. Byla by to dobrá příležitost ukázat, že oni jsou ti dobří, pečlivější, technicky vyspělejší. Určitě by si tu příležitost nenechali ujít,“ popisuje ve Studiu N.

Proč je Světová zdravotnická organizace při pátrání po příčině události v Irkutsku bezzubá? Může nás potkat podobná situace jako s covidem? Jak se chránit před morem? Co by se stalo, kdyby Rusko na Ukrajině nasadilo bakteriologické zbraně? A dalo by se to prokázat? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

„Vládu dnes tvoří premiér oligarcha a dva komerčně populisticko-extremistické projekty. Tak kam se chceme posunout?“ ptá se ve Studiu N odborník na dezinformace a mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Bojujeme o to, abychom si vůbec udrželi zdání nějakého demokratického statusu,“ říká v podcastu.

Některé členy vlády označuje za „komerční kolaboranty“: „To jsou lidé, kteří to dělají z pragmatických důvodů,“ míní Kartous. „Okamura je prázdná nádoba. Tam vložíte obsah, který koresponduje s nastavením určité části společnosti.“

Kriticky hovoří i o předsedovi vlády Andreji Babišovi. „Máme premiéra, který je oligarcha a vlastní politickou stranu, jež je z principu nedemokratická. To je jeho projekt. On moc rád používá slovo ‚my‘, ale ve skutečnosti tím myslí sám sebe,“ tvrdí publicista.

Jak je možné, že ruská kolaborace v Česku pohodlně dosahuje až k premiérovi? Jak zmást a chytit do léčky Putinovy propagandisty? V čem selhává český systém obrany proti cizím vlivovým operacím? Jak zmobilizovat společnost? A proč Trump zradil Ukrajinu? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Filip Titlbach hodnotí výsledek komunálních a senátních voleb se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. V rozhovoru pro Studio N mluví o problémech ANO, propadáku SPD, vzestupu Starostů i o tom, proč by Petr Pavel měl podle něj ubrat z dobrodružných cest.

Hnutí ANO sice mezi celostátními stranami získalo nejvíc hlasů, v řadě velkých měst a tradičních bašt ale oslabilo. Podle Bartkovského to ukazuje, že značka Andreje Babiše už nemusí automaticky přinášet volební úspěch. „Ukazuje se, že síla značky ANO přestává být samostatně funkční. Už neplatí, že když za ně bude v Ostravě kandidovat pes, dostanou čtyřicet procent,“ říká.

Opakované neúspěchy jihomoravského ANO navíc podle něj nevěstí nic dobrého pro Alenu Schillerovou. Celostátní prvenství tak podle Bartkovského není důvodem přehlížet problémy, které se v hnutí začínají rýsovat.

A zatímco ANO oslabuje a SPD prožívá velký propadák, Starostové zabodovali a lidovci si užívají úspěšný restart. Pro opoziční strany se tak otevírá otázka, kdo dokáže nejlépe využít slábnoucí podpory vlády, nabídnout voličům přesvědčivou alternativu a stát se lídrem opozice.

Bartkovský ve Studiu N upozorňuje i na paradoxy uvnitř samotné koalice. „Že Motoristé budou nalevo od newyorského starosty Zohrana Mamdaniho, na mé bingo kartičce nebylo,“ glosuje. Předsedovi Motoristů Petru Macinkovi v podcastu vzkazuje: „Ať se Macinka opováží říkat někomu libtard, protože největšího libtarda má ve své straně. Jmenuje se Boris Šťastný.“ Naráží tím na předvolební sliby, například zrušení jízdného v MHD pro Pražany.

Jsou výsledky voleb předzvěstí výrazného oslabení vládních stran? Představuje Jan Grolich skutečnou hrozbu pro Andreje Babiše? Kam až klesne ODS? Proč prezident nezvládl komunikaci kolem voleb a cesty do Maroka? A čeká Babišovu vládu ministerská rošáda? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Prezident Petr Pavel vyzývá lidi, aby chodili k volbám a aktivně se zajímali o dění kolem sebe. Když ale sám odjel v době komunálních a senátních voleb na motorkářskou dovolenou do Maroka, podle politického analytika Deníku N Jana Tvrdoně tím podkopal vlastní poselství. „Přijde mi, že tímhle to celé spláchnul,“ říká Tvrdoň ve Studiu N.

„Ta dovolená musí být skvělá. Jedeš s partou kamarádů do Maroka na motorky a jsi člověk, který to miluje. Ale taky jsi prezident a máš tady volby,“ říká Tvrdoň. Na prezidentově cestě mu vadí především rozpor mezi jeho rozhodnutím a tím, co dlouhodobě hlásá.

Pavel si podle něj vybudoval část své autority na důrazu na občanskou angažovanost, odpovědnost a morální hodnoty. Právě proto může jeho absence během voleb působit jako přešlap, který jde proti obrazu, jaký se snaží veřejnosti nabízet.

Prezident podle Tvrdoně opakovaně dává najevo, že mu záleží na lidech, kteří chtějí měnit své okolí k lepšímu. Do Lán zve aktivní občany, seniory, mladé lidi i podnikatele a povzbuzuje veřejnost, aby se o věci veřejné zajímala. „Vždycky to působí tak, že dává hlas někomu, kdo se snaží dělat Česko lepším,“ říká Tvrdoň.

O to méně chápe, že Pavel podle něj nedocenil symbolický význam svého rozhodnutí právě v době voleb. Nejde přitom jen o samotnou dovolenou, ale také o to, jak snadno může prezident oslabit vlastní apel na občanskou odpovědnost, jak nyní působí jeho mlčení a jak mu může toto rozhodnutí zkomplikovat případné znovuzvolení v předvolebních debatách.

Jak hodnotí kroky první dámy Evy Pavlové, která prezidentovi přispěchala na pomoc? Kdo se po komunálních a senátních volbách postaví do pozice lídra opozice? Jak daleko je Andrej Babiš od ovládnutí Senátu? Na co si dávat během voleb pozor? A jaké střety stojí za to sledovat? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.