Studio N

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

„Společenská dohoda už není možná,“ říká ve Studiu N sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Varuje, že politici společnost záměrně radikalizují a využívají její frustraci k dalšímu vyhrocování konfliktů. Rozdělená a neklidná země přitom podle ní vyhovuje státům, které jsou vůči Česku nepřátelské, například Rusku nebo Číně. „Když se společnost pere uvnitř, nepřátelé jásají,“ tvrdí.

Proměna společenské atmosféry podle Šolcové nepřišla ze dne na den: „Byl to postupný a zjevný trend. Dlouhodobě se přehlížely varovné signály.“ Jedním z hlavních problémů je podle ní absence sdílené vize: lidé přestávají věřit, že mají kolektivní zájem na tom, aby se jim žilo dobře a bezpečně. „To, jak se atmosféra vyhrocuje k absolutní nenávisti mezi jednotlivými politiky, kteří spolu nejsou schopni mluvit, souvisí s tím, že nemáme jako národ společný cíl.“

Znepokojivý je podle ní také rozpor mezi skutečnou náladou ve společnosti a jazykem, který někteří politici používají. Zatímco občané podle ní často protestují poklidně, z politického prostředí přichází slovník občanské války nebo přirovnávání k útoku na Kapitol. „Je to eskalační slovník, kterým se snaží vtáhnout společnost do konfliktu, i když ta společnost agresivní být nechce. Český národ je poklidný, důstojný, v některých protestech až dětinský,“ popisuje sociální psycholožka. Politici tak podle ní sami vytvářejí radikalizaci, před kterou zároveň varují.

Šolcová ale zdůrazňuje, že společnost není bezbranná. Připomíná například schopnost lidí semknout se při obraně veřejnoprávních médií. „Myslím, že jsme schopni se domluvit. Češi se umějí sešikovat. Naše schopnosti bránit se jsou velké, ale nesmí nám to být jedno. A myslím, že už to přeteklo hranici, kdy nám to jedno není. Zejména to není jedno studentům – a to už je závažné. To je síla, která je schopná změnit svět.“

Proč by ministra zahraničí Petra Macinku nechala klečet na hrachu? Jak se bránit politice, která z konfliktu dělá svůj hlavní nástroj? Jak se bavit s rodinnými příslušníky, se kterými se hodnotově nebo politicky neshodnete? Proč si myslí, že jsme sedlácký národ, kterému chybí šlechta? A co si můžeme přenést z výzkumu kosmické psychologie do běžného života? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

„Poslední, co mi Oto Klempíř napsal, bylo, že se ho tenhle svět už netýká, že už je jinde. A já mu napsala, že to je právě ono,“ říká ve Studiu N zpěvačka Nikola Mucha. „Nechodím na demonstrace, snažím se to rozkládat zevnitř. Snažím se navrtávat jeho svědomí.“ V živé epizodě Studia N v brněnské Redutě Filip Titlbach vyzpovídal také moderátorku podcastu Buchty Zuzanu Fuksovou a sociologa a spisovatele Stanislava Bilera.

Kdo je brněnská Saskia Burešová? Proč je Stanislav Biler odpůrcem hrabání listí? Proč Zuzana Fuksová nedoporučuje radikální upřímnost a proč by chtěla sedět v padajícím letadle vedle Vladimíra Špidly? Měly by se děti ve školce učit stávkovat? A co všechno si píše Mucha s ministrem kultury Otou Klempířem? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

„Nejsem morální arbitr ani sexuální policie,“ říká koordinátorka intimity Martina Čurdová. Jejím úkolem není režisérům zakazovat odvážné scény, ale hledat způsob, jak je natočit bezpečně a s respektem k hranicím herců a hereček. Ve Studiu N mluví o proměně filmového sexu, očekávání generace Z i kontroverzích kolem filmu Sbormistr.

„Generace Z už není zvědavá na nějaký estetizovaný, romantický hollywoodský sex, kde po sobě dokonale kloužou dvě heterosexuální těla, je tam vždy penetrace zakončená orgasmem a všechno je dokonale nasvícené. Oni chtějí vidět realitu,“ popisuje Čurdová, jak se podle ní proměňují očekávání mladých diváků.

„Chtějí vidět různé typy sexu, různé typy postav, co se týče vzhledu i charakterů. Chtějí vidět rozhovory o antikoncepci, konsentu. Chtějí vidět romantické, ale asexuální vztahy, kde se fyzická intimita projevuje jen velmi málo,“ říká.

Během živého natáčení Studia N na Inspiračním fóru jihlavského festivalu dokumentárních filmů také upozornila na fakt, že v mainstreamové kinematografii sexuálního obsahu ubývá.

Podle analýzy datového analytika Stephena Followse, kterou si objednal časopis Economist, klesl mezi lety 2000 a 2023 jeho objem v 250 nejvýdělečnějších filmech každého roku téměř o 40 procent.

Důvodů je podle Čurdové několik. Velká filmová studia natáčejí pro globální trh a snaží se dostat i do zemí, kde mohou sexuální scény znamenat cenzuru nebo přísnější věkové omezení. To může filmu omezit publikum i výdělek. Roli podle ní hraje také snadná dostupnost pornografie na internetu, která proměnila očekávání diváků i jejich potřebu vyhledávat sexuální obsah právě v kinech.

Čurdová zdůrazňuje, že do scénářů sama nezasahuje a jejím úkolem není rozhodovat, co je na plátně příliš odvážné. „Nejsem morální arbitr ani sexuální policie. Když si režisér přeje intenzivní sexuální scénu, já nejsem ta, kdo mu bude říkat, že je to moc a ať to tam nedává. Hledám cestu, jak tuto scénu ztvárnit způsobem, jakým si režisér přeje, a zároveň aby herci byli v bezpečí a komfortu a abychom dodrželi jejich hranice. Je to spíše mediátorská práce,“ popisuje.

Co se mění při natáčení intimních scén, když na jejich průběh dohlíží koordinátorka intimity? Jak bezpečně a citlivě zachycovat intimitu v hraném i dokumentárním filmu? A jaké etické otázky vyvstávají, když kamera vstupuje do skutečných intimních situací nebo zachycuje zranitelnost lidí? Poslechněte si celou epizodu, která otevírá otázky osobních hranic, důvěry a odpovědnosti filmařů vůči lidem před kamerou.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

„Nikdy jsem si nemyslel, že demokracie by ze dne na den udělala z hlupáků chytráky a ze sviní lidi dobrého srdce. Vím, že není samospásná, ale fascinuje mě, jak neuvěřitelně rychle ten úpadek postupuje,“ říká ve Studiu N režisér, scenárista a příslušník Aktivních záloh Armády ČR ve výslužbě Václav Marhoul.

Česká společnost podle něj prochází druhým normalizačním obdobím. „Nikdy bych nevěřil, že ministr kultury a premiér budou estébáci,“ kroutí hlavou Marhoul. V rozhovoru kritizuje nízké nároky, které jako společnost klademe na lidi u moci, i pohrdání, s nímž se podle něj setkávají úspěšní lidé.

„V očích dělného národa jsou filmaři lehkoživkové, kteří o životě vůbec nic nevědí. Jsou to připitomělí intelektuálové, kteří se k něčemu vyjadřují, ale nemají k tomu gebír. Ženy často bývají nazývány něčím tak vulgárním a sprostým: ‚Ona je taková hérečka.‘ Kolik je v tom opovržení, závisti a zlosti. Jak je to neuvěřitelně podlé a sprosté…“

Proč si Marhoul myslí, že žijeme v zemi, kde se úspěch neodpouští? Proč musel svůj nový film držet pod přísným embargem? Jak se mu do něj podařilo získat slavná hollywoodská jména? A proč podle něj filmoví kritici ubrali Václavu Havlovi rok života? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/

Studenti vyšli do ulic a přestali čekat, až za ně někdo něco změní. Ve Francii se protesty kvůli stavu školství, životním nákladům a policejnímu násilí rozrostly v širší společenský odpor. V Srbsku mezitím studentské hnutí, zrozené po tragédii v Novém Sadu a poháněné požadavkem na konec korupce, porazilo v předčasných parlamentních volbách stranu dlouholetého vládce Aleksandara Vučiće.

Proč se právě mladí lidé stávají hybateli aktuálních protestů? Co mají společného francouzské ulice a srbské studentské hnutí? Jak se z občanského hněvu stává politická síla – a co se stane, když se protestující dostanou od blokád a demonstrací až k moci? Může srbský příběh inspirovat další evropské země? A proč se demonstrace valí napříč evropský kontinentem?

Ve Studiu N odpovídají reportérky Deníku N Anita Haas Mejzrová, Anastasiia Furman a editor listu Michael Švec.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.