HOSTCAST

Loni vyšly dva pozoruhodné překlady na téma dvojnictví a narcismu: Dvojnice od kanadské aktivistky Naomi Klein a Trýzně narcismu od rakouské filosofky Isolde Charim. Obě autorky si kladou otázky po podmínkách společenského podvolení a úspěchu či roli individuálního prožitku ve veřejném prostoru. Jakých forem nabývá narcismus jako ideologie dnešní globální společnosti? Jaké alternativy by nám umožnily vyvázat se z neustálého tlaku na sebeoptimalizaci?

O tom v Kovárně s Annou Durnovou, profesorkou politické sociologie na Univerzitě ve Vídni, a Šimonem Koukalem, doktorandem filosofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a daseinsanalytickým terapeutem v soukromé praxi.

Seznam doporučené literatury
Eva Illouz: Explosive Emotions. How Modern Society Shapes What We Feel (Princeton University Press, 2026)
Hartmut Rosa: Situation und Konstellation. Vom Verschwinden des Spielraums (Suhrkamp, 2026)
Isolde Charimová: Trýzně narcismu. O dobrovolném podřízení (Kalich, 2025)
Naomi Klein: Dvojnice. Cesta do světa za zrcadlem (Alarm, 2025)
Christopher Lasch: Kultura narcismu. Americký život ve věku snižujících se očekávání (Triton, 2016)
Étienne de La Boétie: Rozprava o dobrovolném otroctví (Rybka Publishers, 2011)
Vybrané texty Sigmunda Freuda (i v českém překladu): „Psychologie masy“, „Totem a tabu“, „Nespokojenost v kultuře“, „Zármutek a melancholie“, „Úvod do narcismu“ aj.
Doporučujeme také navštívit výstavu Dvojníci v GHMP, která potrvá už jen do 5. dubna 2026.

Tom Stoppard byl Brit, Čech a Žid, chronologicky přesně v tomto pořadí. Především byl však dramatik, který skrze divadlo a literaturu zkoumal možnosti i limity identit a jejich svázanost s nepoddajným, kluzkým jazykem. A ještě z toho dokázal vykouzlit vtip.

Poslechněte si úvodní článek z tématu o Tomu Stoppardovi z březnového čísla. Zvukově připravila Markéta Macháčková.

Svatava Antošová se psaním brání krutosti, zvrácenosti, blbosti a dalším stínům nemocného světa. Odmítá si nechat požrat těžce vydobytou svobodu nenasytnými technofeudály a novodobými diktátory. Jako neohrožená a neoblomná Artemis, místo jelenem doprovázená rysem ostrovidem, bez jediné apky a dalších digitálních žroutů pozornosti, na běžkách brázdí krušnohorskou divočinu po staré železniční příhraniční trati a objevené absurdity protíná šípy svého ostrovtipu. Zdolejte s námi na mezinárodní Den žen mezinárodní trasu z Teplic přes Moldavu až do stanice Hermsdorf-Rehefeld.

Jáchym Topol vydává nový román Peklo neexistuje. Prý možná poslední napsaný pouze člověkem, jak se při příležitosti vydání knihy - a v obavě z AI - vyjádřil v Deníku N. Podobnými obavami trpí i antihrdina jeho románu, novinář Tomáš. Stárnoucí, trapný boomer plácající se v životě, práci a alkoholu. Do toho právě vrcholí covidová pandemie, Rusko útočí na Ukrajinu a jemu se rozpadá manželství, umírá mu otec, poničil si vztah se svým synem, upadají média, literatura, mizí svět, jak ho Tomáš znal. Z posledních sil se chytá božího lana a studuje legendy barokních světců.

Co ale Topolův román o dnešní době vlastně vypovídá? Je v něčem pronikavý nebo podvratný? Máme ho číst jako sebeironickou grotesku, sarkastický kareval?

Diskutují Marta Ljubková, Blanka Činátlová, Petr A. Bílek.

„Člověk se však liší od zvířat tím, že je vrahem,“ napsal filosof Erich Fromm ve své slavné knize Anatomie lidské destruktivity. Kde se bere vina? Jak s ní pracuje trestní právo a jak psychologie? A jaký je vztah mezi vinou a trestem? Těmto otázkám se věnujeme ve 12. díle Kovárny, a to s doktorem Martinem Zielinou, psychologem a bioetikem, působícím na II.Lékařské fakultě UK – Ústavu lékařské etiky a humanitních základů medicíny a na VŠE – Katedře managementu na podnikohospodářské fakultě, který mimo jiné více než 10 let strávil v soukromé ambulanci klinické psychologie; a také s docentem Jakubem Drápalem, expertem na trestní právo, který působí jako pedagog na Katedře ekonomie a empirických právních studií a Katedře trestního práva a je vedoucím výzkumníkem v Centru pro studium trestního systému a kriminality Právnické fakulty UK.

V tomto díle jsme mimo jiné mluvili o některých z těchto titulů. Ostatní doporučujeme.
 
Marta Kocvrlichová: Vina (Triton, 2006)
Jonathan Haidt: Morálka lidské mysli (Dybbuk, 2013)
Ruth Benedict: Chryzantéma a meč. Vzorce japonské kultury (Malvern, 2013)
Erik H. Erikson: Dětství a společnost (Portál, 2022)
Miroslav Vodrážka: Systémově zneužitá a zneužívající Československá psychiatrie v Soft-sovětském stylu. 1948-1989 (Ústav pro studium totalitních režimů / Muzeum paměti XX. století, 2025)
Jakub Střelec: Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie vpoválečné obnově Evropy (Karolinum, 2026)