HOSTCAST

„Člověk se však liší od zvířat tím, že je vrahem,“ napsal filosof Erich Fromm ve své slavné knize Anatomie lidské destruktivity. Kde se bere vina? Jak s ní pracuje trestní právo a jak psychologie? A jaký je vztah mezi vinou a trestem? Těmto otázkám se věnujeme ve 12. díle Kovárny, a to s doktorem Martinem Zielinou, psychologem a bioetikem, působícím na II.Lékařské fakultě UK – Ústavu lékařské etiky a humanitních základů medicíny a na VŠE – Katedře managementu na podnikohospodářské fakultě, který mimo jiné více než 10 let strávil v soukromé ambulanci klinické psychologie; a také s docentem Jakubem Drápalem, expertem na trestní právo, který působí jako pedagog na Katedře ekonomie a empirických právních studií a Katedře trestního práva a je vedoucím výzkumníkem v Centru pro studium trestního systému a kriminality Právnické fakulty UK.

V tomto díle jsme mimo jiné mluvili o některých z těchto titulů. Ostatní doporučujeme.
 
Marta Kocvrlichová: Vina (Triton, 2006)
Jonathan Haidt: Morálka lidské mysli (Dybbuk, 2013)
Ruth Benedict: Chryzantéma a meč. Vzorce japonské kultury (Malvern, 2013)
Erik H. Erikson: Dětství a společnost (Portál, 2022)
Miroslav Vodrážka: Systémově zneužitá a zneužívající Československá psychiatrie v Soft-sovětském stylu. 1948-1989 (Ústav pro studium totalitních režimů / Muzeum paměti XX. století, 2025)
Jakub Střelec: Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie vpoválečné obnově Evropy (Karolinum, 2026)

Devadesát pět let od narození Toni Morrison. Článek z únorového čísla si nyní můžete i poslechnout.

O Toni Morrison už toho jiní napsali spoustu, což s sebou nutně nese řadu přívlastků. Americká spisovatelka a první držitelka Nobelovy ceny afroamerického původu psala „moderní klasiku“, pro někoho byla „básnířkou amerického utrpení a umění přežívat“ a také „literární matkou černošského feminismu“. Problém s podobnými výrazy je především v tíze, kterou nakládají na člověka, k němuž se přimknou. Tím nejzávažnějším musela být role „svědomí amerického národa“.

Zvukově připravila Markéta Macháčková.

Pavel Novotný je multimediální Héfaistos, co ukuje ledasco s ledasčím a kdeco s kdečím! Tavicí pistoli s magneťákem i magneťák s taveňákem, ve sklepě celé noci kutí jak jezevec, montuje s vervou nalovené obrazy, zvuky jak žížaly, klikou je vtáčí do zvukostrojů a pak je zkroucené vytáčí ven. Šmejdí po přesně vyšlapaném teritoriu a sbírá kolečka, zmačkané papírky, přátele, sousedy, dalmatiny, lepí je, kreslí je, prořezává, česky i německy přitom si zpívá a vyřvává, slabiky deklamuje, partitury čmárá, třeba o šílenství existence mezi bezbřehou láskou a svobodou ve stísněné garsonce na libereckém Wolkeráku a dobře míněnou tyranií, nebo spíš nemotorně vyjádřenou starostí a něhou v prostorné vilce se zahradou jen kousek pod ní. Všechno to důkladně prošmejděte s námi! Klidně i zrychleně, máte to povolené…

„Všechno bude tak, jak je to teď, jen trochu jiné.“ Tak si židovští Chasidé představovali nový svět po apokalypse. Americký básník a prozaik Ben Lerner tuhle citaci vybral jako motto svého románu 22:04. Výstižně totiž pojmenovává životní situaci, kterou ve své próze prozkoumává - drobné životní zlomy a narušení našich jistot, které přepisují náš vlastní příběh, to jak sami sebe vnímáme. Okamžikem takového zhrocení může být apokalyptická bouře Irene, která se v úvodu románu žene na obyvatele New Yorku nebo srdeční vada, kterou lékaři diagnostikují vypravěči. Nebo to může být prosba jeho kamarádky, která ho požádá, aby jí daroval své sperma a stal se tak otcem. Dokáže ale Ben Lerner tyto okamžiky skutečně naléhavě, existenciálně zprostředkovat? Není jeho próza spíš intelektuálským komentářem nebo odtažitým konceptem? A vadí to? Diskutují amerikanistka Hana Ulmanová, spisovatel a básník Markek Torčík a literární kritik a redaktor nakladatelství Paradox Kryštof Eder.

Švýcarský filosof Denis De Rougemont píše v přelomové knize Láska a Západ: mýtus vášně a evropská kultura o vášni či touze kromě jiného jako o hladu po překážkách, jež brání v jeho uspokojení. Pokud dnes stále méně překážek brání tomu, abychom naplňovali naše touhy, znamená to, že o touhy přicházíme? A je to vůbec pravda? Jestliže touha předpokládá, že ještě nejsme celí, máme vůbec toužit po naplnění? Současná filosofka Federica Gregoratto v knize Love Troubles: A philosophy of Eros zase reflektuje vliv MeeToo hnutí na podobu současných tužeb: na jednu stranu máme více odvahy říct ne neuspokojivým vztahům, na druhou stranu jsme stále osamělejší – v práci, doma, v politickém zastoupení, v posteli.

Historické modely milostných vztahů nepasují na naše emancipované životy, všemu vládne tekutost tužeb. Jak emancipace našich tužeb tvaruje vztahy lásky? Nejsme dnes se vším příliš rychle hotovi?

Pozvání do podcastu přijali: Benedikt Mohelník, katolický kněz, dominikán a teolog a také člen redakční rady revue Salve a ředitel platformy Dominikánská 8, kde jsme s jeho laskavým dovolením natáčeli tento díl Kovárny; a také Tomáš Kufa, klinický psycholog a psychoanalytický terapeut, působící na Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a v Ambulanci psychiatrie a klinické psychologie Interse; a kromě jiného i přispěvatel na platformě Psychoanalýza dnes.

Literární podklady:
Denis de Rougemont, Láska a Západ: mýtus vášně a evropská kultura (Praha: Malvern,2025).
Federica Gregoratto, Love Troubles: A philosophy of Eros (New York: Columbia UniversityPress, 2025).
Oliver Davis & Tim Dean, Hatred of sex. (The University of Nebraska Press, 2022).
Doporučujeme také recenzi nejen této knihy od našeho hosta Tomáše Kufy na webu Psychoanalýzy dnes a rozhovor s autory knihy na New Books Network.
Štěpán Smolen, Sehnsucht: Úvod k romantické touze (Praha: Herrmann & Synové, 2025).
Wendy Brown, Nihilistic Times: Thinking with Max Weber (Cambridge [Massachusetts] –London: Harvard University Press, 2023).