HOSTCAST

„Všechno bude tak, jak je to teď, jen trochu jiné.“ Tak si židovští Chasidé představovali nový svět po apokalypse. Americký básník a prozaik Ben Lerner tuhle citaci vybral jako motto svého románu 22:04. Výstižně totiž pojmenovává životní situaci, kterou ve své próze prozkoumává - drobné životní zlomy a narušení našich jistot, které přepisují náš vlastní příběh, to jak sami sebe vnímáme. Okamžikem takového zhrocení může být apokalyptická bouře Irene, která se v úvodu románu žene na obyvatele New Yorku nebo srdeční vada, kterou lékaři diagnostikují vypravěči. Nebo to může být prosba jeho kamarádky, která ho požádá, aby jí daroval své sperma a stal se tak otcem. Dokáže ale Ben Lerner tyto okamžiky skutečně naléhavě, existenciálně zprostředkovat? Není jeho próza spíš intelektuálským komentářem nebo odtažitým konceptem? A vadí to? Diskutují amerikanistka Hana Ulmanová, spisovatel a básník Markek Torčík a literární kritik a redaktor nakladatelství Paradox Kryštof Eder.

Švýcarský filosof Denis De Rougemont píše v přelomové knize Láska a Západ: mýtus vášně a evropská kultura o vášni či touze kromě jiného jako o hladu po překážkách, jež brání v jeho uspokojení. Pokud dnes stále méně překážek brání tomu, abychom naplňovali naše touhy, znamená to, že o touhy přicházíme? A je to vůbec pravda? Jestliže touha předpokládá, že ještě nejsme celí, máme vůbec toužit po naplnění? Současná filosofka Federica Gregoratto v knize Love Troubles: A philosophy of Eros zase reflektuje vliv MeeToo hnutí na podobu současných tužeb: na jednu stranu máme více odvahy říct ne neuspokojivým vztahům, na druhou stranu jsme stále osamělejší – v práci, doma, v politickém zastoupení, v posteli.

Historické modely milostných vztahů nepasují na naše emancipované životy, všemu vládne tekutost tužeb. Jak emancipace našich tužeb tvaruje vztahy lásky? Nejsme dnes se vším příliš rychle hotovi?

Pozvání do podcastu přijali: Benedikt Mohelník, katolický kněz, dominikán a teolog a také člen redakční rady revue Salve a ředitel platformy Dominikánská 8, kde jsme s jeho laskavým dovolením natáčeli tento díl Kovárny; a také Tomáš Kufa, klinický psycholog a psychoanalytický terapeut, působící na Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a v Ambulanci psychiatrie a klinické psychologie Interse; a kromě jiného i přispěvatel na platformě Psychoanalýza dnes.

Literární podklady:
Denis de Rougemont, Láska a Západ: mýtus vášně a evropská kultura (Praha: Malvern,2025).
Federica Gregoratto, Love Troubles: A philosophy of Eros (New York: Columbia UniversityPress, 2025).
Oliver Davis & Tim Dean, Hatred of sex. (The University of Nebraska Press, 2022).
Doporučujeme také recenzi nejen této knihy od našeho hosta Tomáše Kufy na webu Psychoanalýzy dnes a rozhovor s autory knihy na New Books Network.
Štěpán Smolen, Sehnsucht: Úvod k romantické touze (Praha: Herrmann & Synové, 2025).
Wendy Brown, Nihilistic Times: Thinking with Max Weber (Cambridge [Massachusetts] –London: Harvard University Press, 2023).

Básnířka Zofia Bałdyga si nemyslí, že nejlepší nápad je udřít se k smrti. Má spoustu jiných nápadů! Spočetla si stropy, které jí kradly nebe, zvedla kotvy z rodné brázdy a milujíc své bližní na dálku, poctivě a úspěšně podvádí Varšavu s Prahou a polštinu s češtinou. Jako Hestia, pozřená a vyvržená svým otcem Kronem, který se bál svržení, je obezřetná vůči státní moci i tradiční instituci rodiny. Doprovází a chrání pronásledované a vyháněné a ukazuje cesty na křižovatkách, třeba i na pražském Hlavním nádraží. S láskou udržuje oheň a domácí krby staví tam, kde je jí hezky, ne tam, kde to vyžadují předpisy.

Romantasy je žánr, který spojuje strhující lásku, sexuálně explicitní scény a propracované fantaskní pozadí. Jde zároveň o fenomén, který na první pohled nečekaně ovládl knihkupectví. Za vzestupem romantasy nebo podobně populární dark romance však nestojí jen vliv TikToku, ale rovněž problematický vztah mainstreamu k romantické a erotické literatuře a zobrazovaní sexu v kultuře obecně. Otázkou je, zda se s novými booktokovými žánry něco zlepší.

Článek z lednového Hostu si teď můžete i poslechnout. Zvukově připravila Markéta Macháčková.

Knihu Smutný tigr francouzské spisovatelky a překladatelky Neige Sinno by bylo nejlepší představit skrze zápory: Není to zpověď o tom, jak autorku jako dítě zneužíval její otčím. Není to terapeutická kniha a není ani čistě autobiografická nebo autofikční. Nesnaží se předkládat odpovědi, trvá na otázkách. Neposkytuje útěchu. Je intelektuálně a emocionálně náročná, často nepříjemná. Vyžaduje od čtenáře nejen pozornost, ale i účast, vydržet v nepohodlí a nedořešenosti. Sledujeme zkrátka autorčin neustále troskotající pokus vůbec najít jazyk a způsob, jakým o traumatu vyprávět, zjistit, co traumatická zkušenost provádí s tělem, sexualitou, vzpomínkami, dětstvím, s rodinou, dokonce i s agresorem… Co taková zkušenost dělá s existencí.
O knize Smutný tigr budeme dnes diskutovat se spisovatelkou a překladatelkou Sárou Vybíralovou, spisovatelkou Janou Šrámkovou a spisovatelem a esejistou Vratislavem Maňákem.