Prohrát ve fotbale není totéž, co prohrát v životě. Co se vlastně prohrou a výhrou myslí? Může pocit životního selhání, nebo prohry, která opravdu bolí, vybavit člověka silou a nadějí, jako se to učíme třeba při fotbalovém utkání? O čem mluvíme, když mluvíme o výhře v životě? Šestý díl Kovárny přináší záznam festivalové debaty, která proběhla na táborském Tabooku – festivalu malých nakladatelů, věnovaném tématu hry. Hostem Josefíny Formanové tentokrát byla filosofka, performerka a publicistka Alice Koubová. Zatímco Josefína ve slovním souboji hájí prohru, Alice se staví za výhru coby životní zkušenost, jež přispívá ke kvalitě lidské existence. Záznam z debaty zahrnuje i otázky a komentáře festivalového publika.
Jedna z nejslavnějších úvodních vět v moderní literatuře. Věřím, že i ti, kteří knihu nečetli, vědí, o jaký román se jedná. Paní Dallowayová, kterou v roce 1925 publikovala britská spisovatelka Virginia Woolf, letos slaví sto let. Co nám říká o feminismu, manželství a ženském zdraví? A jak do jejího příběhu zapadá román Hodiny od Michaela Cunninghama?Článek z rubriky Historie, číslo 7/2025. Napsala Sára Zeithammerová.Zvukově připravila Markéta Macháčková.
--------
21:04
--------
21:04
Tlampač: Dopis papeže Františka o úloze literatury ve formaci
Není samozřejmostí, že se římským biskupem stane člověk, jemuž mohou naslouchat i ti, kteří se nepovažují za katolíky, či dokonce ani ne za křesťany. Papež František takovou osobností byl. Jako připomenutí jeho odkazu přinášíme jeho rok starý list, který hovoří o úloze literatury v lidském životě.Zvukově připravila Markéta Macháčková.
--------
33:30
--------
33:30
Fascinace: Viktor Špaček
Prozaik, básník a výtvarník Viktor Špaček vidí skrytá zranění, kazy a zlomy. Vytesává z hmoty řeči významové mnohostěny. A vidí i to, jak si ho lidé půjčují, a nemůže s tím vůbec nic udělat… Snad má z toho dokonce radost! Přesto žije dál svůj čistý skromný život knihovníka a s obdivem se vrací k povídkovým majstrštykům starých mistrů. Dnes tento melancholicky poťouchlý Daidalos české literatury, který si tajemství labyrintu rozhodně neškudlí pro sebe, místo sochaření především paličkuje. Motivy svých vypiplaných krajek promýšlí nejraději v krajině. Projděte se s ním po petřínských sadech, provoněných lípou, jasmínem a třešněmi.
--------
52:36
--------
52:36
Kverulanti: Portrét vědce v systému postindustriální společnosti (Josef Pánek)
Vykřikl jsem! Stojí v první větě nového románu Josefa Pánka, nazvaném Portrét vědce v systému postindustriální společnosti. Co po oné větě následuje, je valící se, rozhněvaná litanie o stavu současné vědy, umění a světa vůbec. V něm už podle vypravěče nesejde na originálním, svébytném tvořivém aktu, ale na dovednosti prezentace a komunikace, které formalizují veškeré snahy o poznání a činí z něj jen celebritózní,nakašírovanou zdechlinu. Je ten valící se, rozhněvaný proud ale přesvědčivý? A má i nějaké spodní vrstvy? Diskutují komparatistka a redaktorka kulturního časopisu A2 Blanka Činátlová a literární kritička a dramaturgyně Dejvického divadla Marta Ljubková.
Österreich