Vltava

Úspěchy Divadla bratří Formanů, doba, kdy si z Ameriky s dvojčetem Matějem přivezli skateboard, porevoluční devadesátá léta a začátky kočování. O tom všem je řeč ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem. „Limitem u kočovného divadla je věk, soustředěnost a schopnost překonávat těžkosti, ale taky doba,“ konstatuje. Jak navazovalo Divadlo bratři Formanů ve Francii, kam jezdí dodnes? A proč se letošní festival ARENA přesouvá na Štvanici?

Každoroční zázrak jara je tu! Alespoň něco v této turbulentní době probíhá v řádu věcí. Od té doby, co do naší rodiny zavítala černo-bílá fenečka Arwinka, si průběh ročních dob uvědomuji intenzivněji. Venčit psí přátelstvo znamená vystavit se téměř za jakéhokoliv počasí jejich působení.

Saša Michailidis se ptá Jana Kremera z Národního filmového archivu a spoluautora hry Creaks ze studia Amanita Design Jana Chlupa. Digitální hry se v Česku oficiálně stávají součástí kulturního dědictví, počítá s nimi sbírka Pixelarchiv NFA. Jako první se do ní dostala hra Creaks. Co znamená uchovávat digitální hru jako artefakt?

Zahraje v Anežském klášteře během festivalu Pražské jaro. Nedávno zvítězil v kategorii začínajících talentů hudební ceny BBC Music Magazine Awards. Ocenění získal za debutovou nahrávku, na které podle recenzentů s velkou hudební inteligencí interpretuje skladby ruských autorů. „Interpret musí být vyzrálou osobností a musí chtít hudbou něco vyjádřit,” říká ve Vizitce. „Výsledek je nejčistší, když k hudbě přistupuje s pokorou.”

Ne, nebudu mluvit o Hildegardě von Bingen, středověké benediktince, mystičce a hudebnici z 12. století. Myslím na Hildegardu, která jako taková neexistuje a přitom žije v několika generacích obyvatel jedné malé vsi na Vysočině.